Úspěšné ukončení Roku české hudby.

Ročník 2024 připomínal 200. výročí narození českého hudebního skladatele Bedřicha Smetany – tradičně i netradičně. Jedním z výrazných projektů z dílny Českých center se stalo evropské turné hudebního tělesa STRO.MY Ensamble, které představilo 3 nové skladby Jany Vörošové, Mikuláše Tichého a Jiřího Trtíka inspirované právě tvorbou Bedřicha Smetany.

V středobodu zájmu zůstávala klasická hudba, která má ve světě nejlepší jméno. Naší snahou bylo prezentovat mladé hudební formace jako Kukal Quartet, Trio Incendio, Trio Vyšehrad, Alinde quintet nebo Trio Bohémo, případně i výjimečné sólisty, jakými jsou Matyáš Novák, Vilém Vlček i oblíbená mezzosopranicka Bella Adamova. Česká centra se dále podílela i na propagaci a podpoře uvedení děl českých skladatelů a českého repertoáru velkých zahraničních hudebních těles.

„Česká hudba v klasické i moderní podobě patří k pokladům české kultury a nesmírně pomáhá vytvářet reputaci Česka jako kulturní země s nadanými lidmi, která si zaslouží pozornost celého světa. Vidět a slyšet hlasitý a nekončící potlesk, který sklízí v Carnegie Hall, v londýnském jazzovém klubu nebo roztančených festivalech všude ve světě, jsou momenty, kdy je jasné, jak důležitá je v dnešním světě veřejná a kulturní diplomacie,“ říká generální ředitelka Českých center Jitka Pánek Jurková.

Velkou pozornost loni v prosinci vzbudila právě série vystoupení České filharmonie v New Yorku ve slavné Carnegie Hall, na které se podílela i Česká centra. Světovou metropoli na východním pobřeží USA nadchlo například i vystoupení na pomezí elektroniky a klasické hudby uskupení Floex Ensamble přímo v Českém centru New York, kde se souborem vystoupil i robotický bubeník Josef. A bylo toho mnohem víc.

„Rok české hudby jsme v New Yorku zahájili recitálem tenoristy Petra Nekorance a zakončili fenomenálním hostováním České Filharmonie v Carnegie Hall. Mezitím ale proběhla spousta dalších koncertů, výstav i přednášek, které americkému publiku představili i současnou klasickou a alternativní hudbu včetně dosud méně známých tvůrců a tvůrkyň. Věřím, že americké publikum mělo mnoho co objevovat!“ říká ředitelka Českého centra v New Yorku Tereza Porybná.

V programech Českých center se čím dál vetší oblibě těší jazzová hudba. I letos se Česká centra v zahraničí zapojila do několika uznávaných jazzových festivalů: Tbilisi Jazz Fest, Roma Jazz Fest, London Jazz Festival, jazzový festival Jarasum v Koreji, Soul Forest Jazz Festival apod. Ve spolupráci s Soundczechem jsme připravili velkou českou prohlídku jazzové hudby SPARK: Jazz from Czech na Edinburgh Jazz and Blues Festivalu, nebo český den v rámci Yokohama jazz Promenade. I v jazzové hudbě jsme se snažili prezentovat mladší generaci českých jazzmenů jako Nikol Bóková Quartet, Bulatkin / Herák kvartet, Bára Zmeková, Nika a apod.

Svojí cestu si do programu Českých center našla i moderní elektronická hudba. Jedna z originálních události se uskutečnila v budapešťském Domě hudby, kde na míru prostoru připravil hudebník Aid Kid sérii Czech Spatial Audiovisual Mixtape CZ_AV. Mezi další koncerty zajímavé koncerty můžeme zařadit koncert Olivera Torra na madridském festivalu elektronické hudby L.E.V., nebo vystoupení Badfocusuna polském festivalu Inne Brzmienia.

Českých centrům velmi záleží na podpoře mladých talentů. Důkazem jsou i koncerty pořádané ve spolupráci s Nadací Karla Komárka Family Foundation, kde společně pomáháme v mezinárodním etablování a získávání zkušeností mladým klavíristům. Letos jsme uvedli koncert Vivi Nguyen a Adama Znamirovského v nedaleké Vídnia zároveň se nám podařilo uskutečnit koncert v prestižní bruselské koncertní síni Flagey a mladí virtuosové (Adam Znamirovský, Nora Lubbadová, Vivi Nguyen) absolvovali masterclass pod vedením renomovaných hudebníků na Královské konzervatoři v Bruselu. Naopak tři nadané belgické klavíristy mentorovali čeští hudebníci Ivo Kahánek a Jarmila Holcová. 

Za zmínku stojí i práce našeho Českého centra Kyjev, které ve válečném stavu dokázalo propagovat českou hudbu a to i navzdory nemožnosti výjezdu umělců do tohoto teritoria. V průběhu roku tu na několika koncertech zněla česká hudba v podání ukrajinských hudebních souborů - například Má vlast Bedřicha Smetany v podání prezidentského orchestru a dirigenta V. Ploskina, nebo v rámci Kyjevského mezinárodního festivalu barokní hudby, kde zazněla díla J. Myslivečka, J.K. Vaňhala a dalších.

Hudba v programu Českých center nejsou jen koncerty. V průběhu roku jsme uvedli nespočet akcí, kde českou hudbu propagujeme jinou formou –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ výstavou, seminářem nebo projekcí filmu s hudební tematikou. České centrum Londýn si debatou Bedřich Smetana: Člověk, hudba a mýty připomnělo osobnost zmíněného skladatele, a vídeňské odborné publikum mohlo dílo Bedřicha Smetany rozebírat v rámci sympozia Smetana International ve Wiener Konzerthause. Velké výstavy připravilo České centrum New York, kde představily dvě velké výstavy České primadony v MET opeře, přibližující české pěvkyně ve Spojených státech amerických, a výstavu fotografií Alegro Forte – faces of Czech Music Štěpánky Stein a Vandy Mlejnské. Další velkou exhibici prezentovalo České centrum Paříž s názvem zvuk jako výtvarné médium. V řadě Center (Korea, Egypt, Belgie, Izrael) jsme prezentovali výstavu Národního muzea Slavní čeští skladatelé.

Nesmíme opomenout ani podcast Faces of Czech music, který jsme připravili společně s Radio Prague International, kde jsme v měsíčních intervalech poslouchali postřehy vycházejících hvězd české hudby, které stojí za to na české scéně sledovat.

V posledních letech Česká centra zintenzivnily aktivitu na poli rezidencí, i ty se nám dařilo zasazovat do rámce Roku české hudby. Rok se započal rezidencí skladatele Jiřího Trtíka v Českém centru Varšava, kde psal operu i u příležitosti výročního kafkovského roku Kafkův dopis otci. Izraelská tvůrčí rezidence Lucie Páchové přinesla její nové dílo související se zvukem zohledňující různá témata vyplývající z místního kontextu. Hudebně výzkumná rezidence Petra Ference v Egyptě zase mapovala hudbu jednoho z průkopníků žánru elektroakustické a konkrétní hudby Halima El-Dabh (1921–2017). Rezidence s elektronickou hudbou absolvovala ve švédském Malmö Petra Hermanová, vzniklá skladba pak byla následně premiérově uvedena na švédském mezinárodním festivalu Intonal.

Pro podporu šíření české hudby využívají Česká centra i osvědčený nástroj podpory odborných a novinářských cest. Mezi nejvýraznější patřila letos cesta při příležitosti uvedení všech Smetanových oper na Smetanově Litomyšli, kde jsme ve spolupráci s CzechToursimem hostili 9 novinářů z celého světa. Další dramaturgové a zahraniční hudební profesionálové se zúčastnili různých akcí po celém Česku, Prague Music Week (Shlomo Cohen, ISR) , Opera Nova (Miguel Ángel Marín, ESP), Smetanova Litomyšl (Ichiro Fujimori, JAP), Festival Khamoro (Paco Suárez, ESP), Pražské jaro (Iliya Gramatikoff, BUL) a další.

Partnerem Českých center v realizaci Roku české hudby byli Soundczech – Institut umění, Ministerstvo kultury České republiky, Rodinná Nadace Karel Komárek Family Foundation, Česká filharmonie, Czech Turismus, Vážný zájem, Palác Akropolis.

Děkujeme a těšíme se na další Rok české hudby 2034!