Umělecký dialog napříč stoletími mezi Bedřichem Smetanou a současnými českými hudebními skladateli a skladatelkami představí evropské turné mezinárodního komorního orchestru STRO.MY Ensemble. V rámci projektu, který vznikl v Českých centrech, zazní na šesti performancích v pěti zemích tři nové skladby inspirované velikánem české hudby, včetně parafráze symfonické básně Vltava. Tu vytvořil dirigent a šéf souboru STRO.MY Ensemble Jiří Trtík.
Kulturní instituty Česká centra se v rámci Roku české hudby, který letos připomíná 200. výročí narození Bedřicha Smetany, zaměřily na podporu soudobé vážné hudby – její české tvůrce i interprety. Tři mladí skladatelé Jana Vöröšová, Mikuláš Tichý a Jiří Trtík byli osloveni, aby složili skladbu volně inspirovanou životem a dílem Bedřicha Smetany.
„Chceme připomenout, že Bedřich Smetana byl nejen velký český skladatel a pedagog, ale také advokát hudby druhých. Organizoval koncerty a kulturní večery a podporoval své mladší kolegy. Česká centra by ráda zdůraznila právě tuto důležitou, ale možná málo známou součást odkazu slavného českého skladatele,“ říká generální ředitelka Českých center Jitka Pánek Jurková.
Premiéry skladeb zazní ve Štětíně, Varšavě, Paříži, Bělehradě a Berlíně, celá série se pak uzavře v domovské Praze. Mikuláš Tichý ve své skladbě Neklid bytí zpracoval téma skladatelovy ztráty sluchu, skladba Jany Vörösové E-from his life je inspirovaná Smetanovým smyčcovým kvartetem „Z mého života“ a Jiří Trtík dodá skladbě Vltava environmentalistickou vrstvu.
Projekt, v němž se protíná klasická hudba s novými trendy, představí Smetanův život a dílo prostřednictvím současného hudebního jazyka a zároveň propojí tradici s modernitou. Hudba tří mladých českých skladatelů zazní v jedinečných a architektonicky zajímavých prostorách, které podtrhne autorská světelná aranže. Do minimalistické textury skladeb budou vetkány zvuky nového, inovativního nástroje, syntezátoru Flux, který zazní v premiérovém uvedení.
Koncert zazní v podání STRO.MY Ensemble, mezinárodního komorního orchestru, který tvoří a interpretuje autorskou hudbu současných skladatelů vážné hudby a propojuje ji s dalšími uměleckými disciplínami. „Za své poslání si bereme zpřístupnění klasické hudby široké veřejnosti tvorbou nevšedních diváckých zážitků ve formě site-specific akcí na netradičních místech, zaměřujeme se na experimentální hudbu a propojování různých žánrů a stylů, “ říká dirigent a šéf tělesa Jiří Trtík.
STRO.MY Ensemble se pravidelně představuje na festivalových scénách a je uznáván jak doma, tak i mezinárodně, jako inovativní síla v oblasti experimentální hudby.
Nástrojové obsazení: viola, kontrabas, marimba, klavír, elektronická hudba
Neklid bytí je hudební dílo vytvořené autorem Mikulášem Tichým k 200. výročí narození Bedřicha Smetany. Skladba spojuje tradiční klavírní part se syntezátorem, jehož zvuky evokují napětí ze ztráty sluchu, jíž Smetana na sklonku života postupně trpěl. Dílo se vyznačuje kontrastem mezi pevnou strukturou a jemnými improvizačními prvky, které odrážejí obraz hudby jako živého organismu i proměnlivost každé lidské existence. Silou, jež nás pohání na cestě bytí navzdory životním pádům, je víra v každý další krok. „Skladba je nejen poctou Smetanovi, ale i meditací nad životem a nevyhnutelným úpadkem, jemuž čelíme s nadějí a vůlí k životu,“ říká autor Mikuláš Tichý.
Mikuláš Tichý vystudoval skladatelství na Konzervatoři Jana Deyla v Praze. Ve své tvorbě kombinuje prvky klasické kompozice s minimalismem prostřednictvím poetiky autentického pohledu na svět. Ve svých instrumentálních skladbách zachycuje ospalost krajin pocitů i střízlivost všedních rán a připomíná, že hudba je esperantem lidských duší.
Skladba svým názvem odkazuje k inspiraci Smetanovým smyčcovým kvartetem “Z mého života”. A to okamžikem, kdy se v závěru ozývá tón e4 v houslích. Situace působící jako vytržení, moment, který najednou zastaví čas a dá celé skladbě obrovskou váhu až fatálnost. Formálně je skladba rozdělena do čtyř částí. Využívá zvukových možností elektronického nástroje Flux, zejména jeho schopnosti modulace charakteru zvuku ve velkém časovém plánu. „Přivedla mne k otázkám, kterak malé okamžiky predeterminují vznik velkých událostí,“ říká autorka Jana Vörösová.
Jana Vöröšová studovala skladbu na Pražské konzervatoři ve třídě profesora Bohuslava Řehoře a na Hudební fakultě Akademie múzických umění v Praze ve třídě profesora Václava Riedlbaucha. Cenné zkušenosti získala během roční stáže na Koninklijk Conservatorium Brussel, kde se seznámila nejen s nejnovějšími elektronicky zpracovávanými zvukovými technologiemi, ale také s různými metodami analýzy. Absolvovala tříměsíční rezidenční pobyt pod záštitou La Sacem v Paříži. Spolupracuje s umělci různých oborů. Její skladby zazněly na festivalech Pražské premiéry (ČR), Festival delle Nazioni Città di Castello (IT), Orfeo (SR), Calliopée (FR), Présences (FR). Spolupracuje s orchestry a soubory nejen v ČR, ale i v zahraničí (Klangforum Wien, Berg, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, Česká filharmonie, Konvergence, Jihočeská filharmonie, Nederlands Blazers Ensemble, Bohemia Saxophone Quartet, Musica cum Gaudio a další). Účinkovala v mnoha tanečně-hudebních a site-specific představeních (Stále stejný příběh - Eli a spol. a divadlo Ponec, Být tak v Giverny - taneční sólo - Lea Švejdová, Pašije, Sen noci svatojánské...). Vyučuje na HAMU v Praze, na konzervatoři Duncan Centre a v Sdružení Roztoč. Je zakladatelkou sdružení Tušení, které pořádá kulturní a vzdělávací aktivity, koncerty, představení a semináře.
Skladba Vltava (Recomposed) přináší jiný pohled na řeku Vltavu. V současné době na ní leží celkem devět velkých přehradních děl, které slouží k výrobě elektřiny, regulaci průtoku a obraně před povodněmi. Skladba pro klavír, marimbu, violu, kontrabas a syntezátor Flux vychází ze Smetanovy symfonické básně, ale zohledňuje tuto proměnu řeky, zejména betonové stavby vybudované ve 20. století, dlouhodobé znečišťování řeky lidskou činností, a stejně tak i vysychající a přehřátou krajinu, kterou Vltava protéká. „Na místo romantického opěvování přírody jako čehosi dokonalého a věčného (v kontrastu s pomíjivostí člověka), nabízí perspektivu ovlivněnou environmentální problematikou současnosti, která nestaví hranici mezi člověka a přírodu, ale naopak je vnímá jako jeden celek. Příroda potřebuje člověka a člověk přírodu,“ říká autor Jiří Trtík.
Jiří Trtík je český skladatel, dirigent a pedagog a také držitel ceny OSA pro nejúspěšnějšího českého skladatele vážné hudby v zahraničí (2021). Studoval skladbu a dirigování na Pražské konzervatoři a na americkém Cleveland Institute of Music. Jeho skladby byly provedeny v České republice, na Slovensku, v Německu, Lotyšsku, Japonsku, Švýcarsku a Spojených státech amerických. Zkomponoval také řadu děl pro světové interprety a soubory. Je zakladatelem souboru STRO.MY Ensemble (www.stro.my), který provádí hudbu mladých autorů a spolupracuje s umělci zastupujícími různé umělecké obory. Je autorem opery Dopis otci (premiéra červen 2024 v Národním divadle v Praze). (www.jiritrtik.com)
STRO.MY Ensemble Soubor STRO.MY vznikl v roce 2021 (www.stro.my)
Projekt se uskutečňuje za finanční podpory Ministerstva kultury, Magistrátu hl. m. Prahy, Soundczechu (Divadelní ústav) a Českých center
Partneři: SOMA Labs, PETROF
Ve středu 18. září 2024 ožije Česko již osmnáctým ročníkem oblíbeného festivalu Noc literatury. Tato jedinečná akce,...
Ve středu 19. června 2024 proběhla v Muzeu sochařství Xaweryho Dunikowského Národního muzea ve Varšavě tisková...
Ve středu 18. září 2024 se v Praze a více než 80 městech po celém Česku uskuteční 18. ročník oblíbeného literárního...