Pixely a poetika
Výstava Pixely a poetika: Sudek, Funke a vliv nových technologií na vývoj fotografie propojuje svět meziválečné analogové fotografie s vizuální estetikou dnešního digitálního věku. Návštěvníkům nabízí výjimečnou možnost porovnat, jak se obraz během dvou století proměnil – od hmotných stop světla až po syntetické vizuální světy vytvářené umělou inteligencí.
Výstava představí ikonická díla Josefa Sudka a Jaromíra Funkeho, jejichž práce ukazují, jak lze pomocí světla, kompozice a atmosféry proměnit skutečnost v poetické či konstruktivní obrazové světy. Tyto klasické přístupy doplňují historické fotomontáže, dvojité expozice a analogové manipulace, které ukazují, jak hluboko v tradici fotografie je zakořeněna touha obraz přetvářet.
Současná část expozice rozvíjí tento dialog prostřednictvím autorů pracujících s AI a generativními technologiemi. Barbora Trnková ve svém díle Your Addiction Is the Message odkrývá mechanismy vizuální závislosti digitálního prostředí a roli technologií v utváření našich představ. Lenka Hamošová v projektu Troubling GAN a sérii Strange Attractions zkoumá estetiku i limity neuronových sítí a ukazuje, jak algoritmy vytvářejí a reprodukují stereotypy či vizuální halucinace. Společné dílo Trnkové a Javůrka Generace princezen pak prostřednictvím generativních modelů kriticky reflektuje popkulturní ideály ženskosti a jejich digitální rekonstrukci.
Výstava nabízí vizuálně působivý a myšlenkově srozumitelný pohled na to, jak se proměňuje naše představa o obrazu, o realitě i o tom, čemu jsme ochotni věřit, když se díváme.
Zapojená centra v zahraničí
Medailonky umělců
Josef Sudek (1896–1976) patří k nejvýznamnějším českým fotografům 20. století. Původně se vyučil knihařem, ale jeho osudem se stala fotografie, které se začal intenzivně věnovat po návratu z první světové války. Po studiích na Státní grafické škole v Praze a spolupráci s Jaromírem Funkem se začal věnovat volné i užité fotografii. Jeho dílo zahrnuje slavné cykly jako Z Invalidovny, Okno mého ateliéru, Skleněné labyrinty nebo romantické pohledy na Prahu a českou krajinu. Typické je pro něj lyrické zachycení světla a atmosféry, stejně jako schopnost najít krásu v obyčejnosti.
Jaromír Funke (1896–1945) byl jednou z nejvýraznějších postav československé meziválečné fotografie. Původně studoval filozofii, právo a medicínu, ale po první světové válce se naplno oddal fotografii. Jeho tvorba prošla výrazným vývojem – od piktorialismu přes konstruktivismus a funkcionalismus až po surrealismus a sociální dokument. Nejznámější jsou jeho pečlivě komponovaná zátiší z 20. a 30. let, v nichž pracoval s elementárními tvary, světlem a stínem jako s výtvarnými prvky.
Barbora Trnková (*1984) je česká umělkyně, fotografka, kurátorka a výzkumnice nových médií, působící především v Brně. Pracuje na principu, že fotografie není objektivní záznam reality, ale zrcadlení světa skrze technologické nástroje a jejich zabudované programy, často s dominantním lidským pohledem. Ve své tvorbě zastává „glitch feministický intersectional“ přístup a klade důraz na perspektivu přeživších, dehumanizovaných nebo marginálních subjektů
Tomáš Javůrek (*1983) je umělec a programátor zaměřený na digitální média a algoritmické systémy. Zkoumá vztah mezi kódem, estetikou a mocenskými strukturami technologií. Jeho práce odhaluje, jak algoritmy ovlivňují naše vnímání a rozhodování. Spolu s Barborou Trnkovou tvoří duo & (ampersand), zaměřené na postinternetové a kritické přístupy k digitálním obrazům.
Lenka Hámošová (*1988) je česká umělkyně, designérka, výzkumnice a pedagožka působící na pomezí umělé inteligence, kreativity a lidské zkušenosti. Přednáší po celém světě, navrhuje kurzy, vede workshopy a kurátoruje iniciativy jako Creative AI Meetups v Praze. Je spoluzakladatelkou festivalu Uroboros a centra TAH – Center for Innovations in Technology, Arts and Humanities. Její praxe propojuje experimentální a institucionální kontexty a spolupracuje s programátory, hackery, komunitami DIY, akademickou sférou a průmyslem.