Československá státnost 1918 / Pražské jaro 1968
Výstavní projekt Československá státnost 1918 / Pražské jaro 1968 vznikl v roce 2018 jako stěžejní projekt Českých center a Ministerstva zahraničních věcí ČR připomínající významné „osmičkové“ události československých dějin 20. století.
Československá státnost 1918
Výstava Československá státnost 1918 nabízí stručné seznámení s událostmi roku 1918, osobnostmi 28. října 1918 a pestrobarevnou podobou Československé republiky mezi dvěma světovými válkami. Pozadí vzniku republiky ilustrují osudy Československých legií spolu s životopisnými črtami tří "otců zakladatelů" působících v zahraničí (T. G. Masaryk, E. Beneš a M. R. Štefánik). Období první republiky dokreslují sondy seznamující návštěvníky s mezinárodními vztahy i společenskou, politickou, hospodářskou a kulturní situací od roku 1918 do 2. světové války.
Pražské jaro 1968
Pražské jaro 1968 si klade za cíl seznámit návštěvníka s atmosférou společenského uvolnění 60. let v komunistickém Československu, reformními aktivitami odehrávajícími se od podzimu roku 1967 i protireformním tlakem Brežněvova Sovětského svazu na nové vedení Komunistické strany Československa v čele s A. Dubčekem. Zabývá se také invazí armád Varšavské smlouvy do Československa dne 21. srpna 1968 a jejími důsledky jak na domácí scéně, tak v mezinárodním měřítku. Netradiční formou se výstava snaží přiblížit návštěvníkovi dobu sociálního uvolnění a klesající izolace, jež bohatě ilustruje prolínání společenskopolitických a kulturněhistorických jevů: počínaje světovou výstavou Expo 58, přes filmová a hudební "zlatá šedesátá", až po design jako prostředek mezinárodní komunikace.
Formát
Panelová verze: 11 panelů, 25 jazykových mutací
Elektronická verze: interaktivní virtuální prezentace pro velkoformátové dotykové obrazovky (Windows) a tablety (Android), 16 jazykových mutací
Jazykové mutace
arabština / arménština / běloruština / brazilská portugalština / bulharština / čínština / čeština / estonština / evropská portugalština / francouzština / chorvatština / italština / japonština / korejština / maďarština / mongolština / němčina / polština / rumunština / ruština / řečtina / srbština / slovenština / španělština / zjednodušená čínština
Místa konání
Prostřednictvím sítě českých center a zastupitelských úřadů ČR putoval projekt v průběhu roku 2018 a 2019 po více než 80 městech celého světa:
Evropský kontinent – 58 měst: Londýn / Berlín / Mnichov / Brémy / Lipsko / Brusel / Lutych / Paříž / Štrasburk / Nîmes / Lucemburk / Moskva / Jekatěrinburg / Nižnij Novgorod / Kyjev / Lvov / Minsk / Praha / Vídeň / Bratislava / Trenčín / Budapešť / Bukurešť / Kluž / Oradea / Sofie / Athény / Záhřeb / Bjelovar / Mostar / Banja Luka / Bělehrad / Skopje / Řím / Milán / La Valletta / Madrid / Santiago de Compostela / Barcelona / Lisabon / Porto / Amarante / Braga / Famalicão / Varšava / Katovice / Stockholm / Rotterdam / Haag / Groningen / Helsinky / Tallinn / Plovdiv / Kišiněv / Dnipro / Užhorod / Krakov / Těšín
Americký kontinent – 11 měst: New York / Havana / Brasília / São Paulo / Bataypora / Piracaia / Nova Petrópolis / Santos / Santo André / Santiago de Cali / Porto Alegre
Asijský kontinent – 12 měst: Tokio / Soul / Jongin / Tel Aviv / Jerevan / Ulánbátar / Irbíl / Hongkong / Peking / Kanton / Tchaj-pej / Taškent
Organizační tým
Autorka konceptu a kurátorka: Lenka Lindaurová
Grafický design: Robert Jansa, Petr Bosák
Interaktivní prezentace: Metamechanics, s.r.o.
Projektová manažerka Českých center: Hana Pištorová, pistorova@czechcentres.cz
Organizátoři: Organizátor Česká centra, Ministerstvo zahraničních věcí ČR
Odborná spolupráce
PhDr. Josef Tomeš, Ph.D. / historik, Masarykův ústav a Archiv AV ČR
PhDr. Jiří Suk, Ph.D., DSc. / historik a politolog, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR
PhDr. Petr Koura, Ph.D. / historik, Ústav českých dějin FF UK
Partneři projektu
Česká televize, Česká tisková kancelář, Dobrovická muzea, Zdeněk Harapes, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR, Muzeum hlavního města Prahy, Muzeum T. G. Masaryka v Lánech, Nadace Langhans Praha, Národní filmový archiv, Národní galerie v Praze, Národní knihovna, Národní muzeum, Národní technické muzeum, Památník národního písemnictví, Poštovní muzeum, Slovenská národná galéria, Tyršův dům, Uměleckoprůmyslové museum Praha, Vojenský historický ústav Praha a Vojenský historický ústav Bratislava.