Rozhovor s Ondřejem Černým, generálním ředitelem Českých center a nově zvoleným členem EUNIC Boardu

Jako člen EUNIC Board se budete podílet na dalším směřování EUNIC…. 

Ano, nově zvolený EUNIC Board má před sebou několik důležitých témat, mezi která zcela logicky patří pomoc ukrajinské kulturní obci přímo na Ukrajině, ale i v exilu, respektive koordinace aktivit jednotlivých členů EUNIC, kteří intenzivně ukrajinským kolegům již několik měsíců pomáhají. Vedle toho se v Boardu budeme zabývat také vnitřním managementem EUNIC, který se jako síť neustále rozrůstá a je tedy důležité dbát na to, aby i přes svou velikost nadále zůstal efektivní a dobře fungující platformou pro kulturní spolupráci.

Co tato nová role v rámci EUNIC znamená pro Vás osobně?

Své zvolení do EUNIC Board vnímám jako skvělou příležitost vnést do vedení EUNIC více středoevropského pohledu na věc, který může být pro další činnost EUNIC v mnoha směrech obohacující. Celkově velmi vítám různorodost nově zvoleného Boardu, ať už z pohledu geografického, kdy je v tuto chvíli v Boardu zastoupena jak střední, tak východní, západní i jižní Evropa, ale i z pohledu institucionálního, jelikož kolegové z Boardu působí v kulturních institutech různé velikosti a struktury. A právě z této diverzity máme nyní možnost těžit a vzájemně se inspirovat při vedení sítě jako je EUNIC.

Jak velkou roli podle vás hrají mezinárodní platformy (či sítě) podobného typu v mezinárodních vztazích?

Pokud hovoříme o prostředí mezinárodních kulturních vztahů, tak považuji EUNIC za naprosto nepostradatelnou síť, která již od roku 2006, kdy byla založena, napomáhá kulturní spolupráci a posiluje mezinárodní dialog. Bez této platformy by bylo navazování vztahů a realizace kulturních projektů mezi instituty, ambasádami a místními partnery velmi obtížné a mnohdy i nereálné. Zároveň EUNIC plní funkci jakéhosi obhájce stěžejní role kultury v mezinárodních vztazích, a to i na půdě Evropské unie, jejímž partnerem je EUNIC oficiálně od roku 2017.

Není bez zajímavosti, že EUNIC je evropskou sítí národních kulturních institutů, ale působí také mimo Evropu…

Přesně tak, EUNIC je tvořen především svou sítí clusterů, což jsou uskupení tvořená pobočkami kulturních institutů a ambasád přímo v místě, kde dochází k realizaci projektů a rozvoji vztahů s místními partnery a institucemi. Aktuálně je síť EUNIC složená ze 136 clusterů ve více než 100 zemích světa. Většina z nich se nachází v Evropě, ale setrvale roste počet clusterů i v Americe, Africe a Asii. Právě na červnovém zasedání EUNIC v Mnichově byl diskutován vznik tří nových clusterů – v Barceloně, v japonské Kansaii a na Novém Zélandu.

Zpět do Evropy. Chystá se do budoucna na úrovni EUNIC společný projekt?

Ano, v tuto chvíli se o společném projektu na úrovni EUNIC Global skutečně jedná, je to jedna z priorit současného prezidenta EUNIC Johannese Eberta z německého Goethe Institutu. Mělo by se jednat o projekt zaměřený na téma udržitelného rozvoje s realizací v roce 2023. Je to velmi ambiciózní iniciativa, když vezmeme v potaz, že EUNIC aktuálně čítá 38 členů na globální úrovni, ale velmi se na ni těším.

Jak se do činnosti EUNICu promítla – či do budoucna promítne současná mezinárodní situace?

Jak jsem zmínil již na začátku, aktuální situace na Ukrajině se do činnosti EUNIC promítá velmi zásadně. Na Ukrajině má zastoupení několik evropských kulturních institutů, které jsou zastoupené v místním clusteru, tudíž je toto téma v EUNIC přirozeně přítomné. Zároveň je EUNIC v úzkém spojení s Ukrajinským kulturním institutem, který sice není řádným členem EUNIC, ale o jeho přistoupení do EUNIC na úrovni přidruženého člena se intenzivně jedná.

Je podle vás Evropa v přístupu ruské války na Ukrajině opravdu jednotná?

Zpětně viděno si myslím, že Evropa hned zkraje po zahájení ruské invaze na Ukrajinu prokázala nebývalou jednotu, což mohlo být překvapivé nejen pro Rusko jakožto agresora, který se v posledních několika letech snaží Evropu dezinformační válkou spíš rozklížit, ale i pro samotné Evropany. Za stěžejní teď považuji v této jednotě pokračovat a neustávat v pomoci Ukrajině, která ji s prodlužujícím se konfliktem bude potřebovat více než kdy jindy.

Jakou roli za těchto okolností hraje kulturní diplomacie?

Naprosto zásadní. Důležitá je soustavná podpora ukrajinské kulturní obce a občanské společnosti, která usiluje o zachování kulturního dědictví Ukrajiny a obecně ukrajinské identity. Na druhou stranu bychom neměli zapomínat ani na podporu ruské občanské společnosti a kulturní scény, která se vůči Putinově režimu jasně vymezila a nesouhlasí s válkou na Ukrajině. Jedině tato část společnosti se totiž může pokusit o vnitřní změnu Ruska.

Na závěr otázka přímo k Českým centrům. Spustili jste zajímavý projekt Visions for Europe. Jaká je Vaše vize Evropy za 20 let?

Na vizi Evropy nahlížím především z pozice prarodiče se dvěma vnoučaty, kdy se sám sebe ptám, jakou Evropu této generaci asi předáme. Chtěl bych předat Evropu, která bude silná a zároveň empatická. Měla by být jednotná, ale přitom by měla být schopná zachovat si svou různorodost. Přál bych si Evropu, která bude zdravě sebevědomá. Za stěžejní ale považuji, aby byla Evropa tolerantní a přitom nekompromisní v obhajobě svých základních hodnot jako je demokracie, svoboda a lidská práva.

• EUNIC – European Union National Institutes for Culture