PhDr. Dana Hůlková Nývltová, Ph.D. - Vystudovala obory český jazyk a literatura - historie na Pedagogické fakultě v Hradci Králové. Poté (jak doporučoval sám Učitel národů) navázala putováním po různých zemích a kontinentech světa. Na Novém Zélandu se rozhodla pro téma svého dalšího studia, nadšená tamní knihovnou plnou publikací k otázce, zda muži a ženy jedno jsou či by snad měli, chtěli, mohli být, a jak se to projevuje v literatuře. Zároveň se na svých cestách setkávala s místními krajany a po zhlédnutí výuky češtiny pro cizince v Sokole v Melbourne se rozhodla, že se i tímto směrem v poznávání češtiny vydá. Svůj zájem o gender využila nejen při doktorském studiu filologie na FF UK, ale i v několika autorských publikacích. Že ji ani zaujetí češtinou pro cizince neopustilo, můžeme sledovat v celé její profesní dráze a na půdě ÚJOP UK, pro který pracuje od roku 2001. Od roku 2017 byla zástupkyní ředitele pro výuku a vzdělávání a v únoru 2020 byla jako vítězka výběrového řízení jmenována jeho ředitelkou. „ÚJOP“, to není jen práce. Jak sama říká: „Do příběhu ÚJOPu jsem vložila srdce, myšlenku Naučíme vás milovat češtinu a dosáhnete svého cíle a slogan Čeština jsme my.“
Jednou z hlavních činností Ústavu jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy (ÚJOP UK) je výuka češtiny pro cizince. Čím se liší od výuky jazyka, kterou procházejí rodilí Češi?
Samozřejmě, nepřekvapivě, se liší velice. Především Češi už česky mluvit umějí, jsou rodilými mluvčími. Takže ne že by češtinu mohli vyučovat, ale to, co se v ní učí z hlediska jazyka, je orientace v systému, a tradičně je tento přístup v našem školství výrazně formální. Studenti – cizinci, jako mluvčí nerodilí, to berou z druhého konce, učí se v češtině postupně komunikovat a dorozumět se. Do systému pronikají postupně a celý princip výuky musí být zejména funkční. Tak, aby se neučili o jazyce, ale jazyk. Co mají obě skupiny společné, je rozvoj komunikačních kompetencí, tedy velmi zjednodušeně řečeno porozumět tomu a vyjádřit co nejlépe to, co je třeba.
Po dosažení úrovně B1 (prahová úroveň podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky) se jako cizinec dokážete domluvit v každodenních běžných situacích, například při cestování nebo i v práci. Ale úroveň znalosti češtiny nutná k tomu, abyste mohli bez problémů studovat na vysoké škole v češtině, je nejméně B2, tedy ještě o stupeň vyšší. A právě tato úroveň je cílem většiny zájemců, kteří se hlásí do přípravných programů ÚJOP UK.
Česká centra vyučují češtinu jako cizí jazyk na 15 svých pobočkách v zahraničí. Nejvíce studentů máme na Ukrajině a v Rusku, velký zájem o naše kurzy je ale i v Německu, Velké Británii a Japonsku. Ještě ve funkci vedoucí Metodického a odborného centra jste se aktivně podílela na metodických auditech jednotlivých ČC v zahraničí. Které centrum Vás něčím obzvláště zaujalo / překvapilo a čím se výuka češtiny v síti ČC liší od výuky v kurzech ÚJOP UK?
Co mě obecně fascinuje na většině studujících v kurzech ČC, jsou jejich důvody. Nepřekvapují mě centra s největším počtem zájemců o studium a pak i složení našich certifikovaných zkoušek (CCE), které ÚJOP UK pořádá na mnoha místech v České republice a vyváží je i do zahraničí. Tam je důvod namnoze pragmatický. Tradiční milovníci češtiny jsou Japonci, kteří jsou známí svou náklonností k české kultuře a uchvacují mě tím. Líbilo se mi, jak hezky někteří Němci hovořili o tom, proč se učí jazyk sousedů nebo i země svých předků. Mými favority jsou ale Maďaři. Ten entusiasmus, s jakým se učí jazyk, který je vzdálený a prakticky pro ně nepotřebný, mě prostě okouzlil.
Výuka v síti Českých center a ÚJOP UK je naprosto odlišná. Za prvé je to dáno vnějšími okolnostmi, kdy naši účastníci se učí v českém prostředí a naprosto bez zprostředkovacího jazyka, z hlediska mateřského jazyka v nehomogenních skupinách. Za druhé jde také o nesrovnatelně větší objem, a to jak z hlediska počtu studujících, tak z hlediska hodinové dotace, i když máme také zájmově orientované večerní kurzy čisté češtiny. Z většiny ale, jak již bylo zmíněno a jak z názvu naší instituce vyplývá, připravujeme zájemce ke studiu na vysokých školách, a tedy jednak je naše výuka češtiny od začátku podřízena tomuto cíli z hlediska intenzity i odbornosti, jednak velká část hodinové dotace je věnována přímo výuce tzv. odborných předmětů v češtině, neboť naším cílem není pouze to, aby účastníci zvládli přijímací zkoušku, to by bylo málo. Nám jde o to, abychom je připravili komplexně a aby zvládli i náročný nástup do studia vysoké školy.
Do funkce ředitelky ÚJOP UK jste nastoupila právě s počátkem koronavirové pandemie. Jak vy jako ředitelka a ÚJOP UK jako instituce toto turbulentní období zvládáte?
Jak to zvládám já, to asi musejí posoudit jiní. Za sebe můžu říct, že vést ústav, který je v mnoha oblastech v oboru výuky češtiny jako cizího jazyka „nej“, je obrovská příležitost, která se pandemickými změnami ještě posílila. Je jistě fascinující být součástí velkých změn, které celosvětové dění dalo do pohybu, i když nepopírám, že jak z pracovního, tak osobního hlediska poměrně dost náročných. Ale v tom jsme všichni společně. Já zkrátka rozhodně ničeho nelituji! ÚJOP UK je samozřejmě touto situací výrazně ovlivněn, především z ekonomického hlediska musíme být velmi obezřetní. Na druhou stranu celý ten „hukot“ přináší i řadu inspirativních a akceleračních momentů, které nás posouvají dál.
ÚJOP UK má určitě - stejně jako Česká centra - aktuální zkušenost s přechodem do online výuky. Jaké komplikace a překážky jste na této cestě museli překonávat a co Vás naopak pozitivně překvapilo?
Začnu tím, co mě nepřekvapilo, a to je síla zázemí. Zázemí univerzity, která nás vybavila potřebnými softwarovými technologiemi, síla našich metodických týmů, které vedené Metodickým a odborným centrem od počátku nastavily, nastavovaly a nastavují výuku, školí kolegy, sdílejí zkušenosti, síla týmu jako celku, nasazení našich učitelů, to vše umožnilo, abychom prakticky okamžitě, od 16. 3. 2020 „jeli“ on-line. Samozřejmě, že především z počátku to bylo jednak velmi náročné, jednak jsme museli překonávat technické problémy i osobní strachy, učili se s technologiemi, přičemž technologie se učily s námi.
Pozitivní je nejvíce rozvoj nových příležitostí. Jednak jsme vyvinuli podporu výuky, o kterou jsme se již delší dobu snažili, jednak jsme zahájili nové programy. Úspěchem je realizace metodických kurzů pro vyučující on-lne, kdy jsme stejně jako u kurzů češtiny a v přípravných programech přešli s našimi metodickými programy do on-line prostředí, a nastala věc – 100% docházka (tak to mě opravdu velmi mile překvapilo), ale také jsme uspořádali několik on-line metodických letních škol, například Malé metodické léto, nebo Symposium k výuce češtiny jako cizího jazyka, tentokrát speciálně věnované vyučujícím z Českých center, a řadu workshopů. Na základě toho spustíme komplexnější výukový program pro učitele on-line. Jinak vzdor tomu, že chceme nadále využívat všech pozitivních plodů, které nám doba on-line přináší, výuku tak vylepšit a posunout, asi jako většina učitelů už se těším do třídy.
Jak hodnotíte vaši spolupráci s Českými centry v uplynulých letech, na co se těšíte, jaká máte očekávání z hlediska této spolupráce v roce 2021?
ÚJOP UK spolupracuje s ČC poměrně dlouho. Spolupráce zůstávala delší dobu na úrovni jakéhosi memoranda. V posledních letech došlo k jejímu naplňování formou konkrétních projektů, zmíněný metodický audit, konzultace sylabů k výuce, společné akce z hlediska vzdělávacích aktivit, intenzivní školení lektorů ČC, realizace našich CCE zkoušek v jednotlivých centrech. Rok 2021 bude převážně opět rokem on-line, takže očekávám, že vaši lektoři budou mít zájem o virtuální školení, která nabízíme, ale také, že se nám vzdor všem protivenstvím podaří uskutečnit zkoušky, na které naši kandidáti v zahraničí čekají.
V jaké oblasti své činnosti můžou být Česká centra podle vás inspirací?
Řekla bych, že si většina lidí představuje nějakou velkou instituci, která v každé zemi působí, nikoli malý kompaktní tým, který pořádá řadu akcí ve své cílové zemi. Každou instituci formuje osobnost ředitele, ovšem v případě, že se jedná mnohde v podstatě téměř pouze o ředitele a jednoho, dva lidi, to platí dvojnásob. Ti, s nimiž jsem se setkala já, byli v dobrém smyslu blázni, nadšenci, kteří jsou schopni vydupat věci ze země v místech, kde všechno funguje jinak než tady. Nevidím přesně do struktury, ale řekla bych, že centrální podpora velkých projektů realizovaných na jednotlivých místech je dobrá myšlenka a jednotící linie všech tak z logiky věci rozdílných pracovišť, a je za tím spousta práce. Také díky tomu se daří zachovat pestrý a široký program a zavádět nové formáty projektů také v online období. Nevím, zda to mohu posuzovat, ale ČC se mi ve srovnání s dalšími kulturními instituty jeví v tomto aktivní a inovativní. Samozřejmě věřím, že také naše podpora a spolupráce v tom napomáhá.
_________________________________________________________
Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy (ÚJOP UK) je odborným pracovištěm Univerzity Karlovy specializujícím se na přípravu zájemců o studium českých vysokých škol v českém i v anglickém jazyce, přípravu vyučujících češtiny jako cizího jazyka, výzkum češtiny nerodilých mluvčích a na vývoj a realizaci standardizovaných zkoušek z češtiny jako cizího jazyka. Je členem mezinárodní asociace testérů ALTE. Náplň činnosti je velmi bohatá, kromě výše zmíněného se jedná o výuku češtiny v různých stupních intenzity, přípravu specializovaných profesí z hlediska jazyka, pomaturitní studium pro české zájemce, výměnné programy ze zahraničí, včetně realizace kurzů Erasmus, 4EU+, přípravu vládních stipendistů, zahraničních expertů a také akreditovaného programu Historical and Area Studies společně s FSV UK. Poslání ÚJOP UK je vyjádřeno jako motto Jazyk – Studium – Uplatnění, které stručně definuje hlavní cíle a oblasti činnosti ÚJOP UK, jež dlouhodobě vymezuje směřování ústavu a jemuž se jednotlivé aktivity podřizují. Více informací o aktivitách ÚJOP UK najdete na www.ujop.cuni.cz.
Našim lektorům češtiny z Českého centra Kyjev, Berlín, Moskva, Londýn a Tokia jsme položili celkem pět otázek. Jejich...
Přední bohemisté, kteří se zapojili do online cyklu Přednášek o češtině odpovídali na dvě otázky: 1. Jak hodnotíte sv...
Lenka Lindaurová je významná česká kurátorka, teoretička a publicistka specializující se na současné umění. Během své...
Nejnovější vydání newsletteru Českých center přináší novinky a zajímavosti o české kulturní diplomacii ve světě....
Česká centra vyhlašují výběrové řízení na obsazení místa koordinátora/koordinátorky pro Tchaj-pej.