Jedna z nevýznamnějších spisovatelek německého jazyka 19. století. Ve svém díle upozorňovala na soudobé sociální problémy a pro svou výjimečně působivou literární tvorbu i společenský přínos děl byla v letech 1910 a 1911 nominována na Nobelovu cenu za literaturu. Většinu života bydlela ve Vídni, kde se často také umělecky inspirovala.
Německy píšící moravská spisovatelka. Pocházela ze starého moravského šlechtického rodu Dubských z Třebomyslic. V osmnácti se provdala za rakouského důstojníka Mořice Ebnera z Eschenbachu. Ve svém díle upozorňovala na soudobé sociální problémy. V letech 1910 a 1911 byla nominována na Nobelovu cenu za literaturu. Jako první žena získala čestný doktorát vídeňské univerzity, zajímala se o politické dění a věnovala se dětem, přestože je sama neměla. V německy mluvícím prostředí je považována za významnou autorku 19. století, v rodné zemi se ale takovému věhlasu netěší. Přitom Morava je místem, kam zasadila příběhy svých četných povídek a próz z venkovského prostředí. Podle odborníků je důvodem, proč Ebner-Eschenbachová zůstává v českém prostředí opomíjena, fakt, že svá díla psala německy. Spisovatelka zemřela ve Vídni 12. března 1916. Na své přání byla pohřbena v rodinné hrobce hrabat Dubských ve Zdislavicích.
© Radio Prague International
Partneři
