Global Science Café 6: Robot 100

Global Science Café Czech Centres (GSC) je cyklus populárně-vědeckých přednášek a debat s nejlepšími českými vědci, inovátory, ekonomy a dalšími významnými osobnostmi je pořádaný Českými centry a sdílený v rámci celé sítě. Jde o neformální fórum určené k diskuzi nad současnými vědeckými a společenskými otázkami.   

ROBOT 100 

• Online via Facebook 8. 6. 2021 v 18:00 (SELČ)
  
• Moderace: Michael Londesborough
• Hosté: Jitka Čejková, Jana Horáková, Tomáš Mikolov, František Štěpánek
  
• Místo konání: FEL ČVUT Praha / partner akce  
• Více informaci: Robot 100
  

HOSTÉ:

Jitka Čejková vystudovala chemické inženýrství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze, kde nyní působí v Laboratoři chemické robotiky na pozici docent. Věnuje se studiu vlastností kapek a jejich podobnosti s chováním živých systémů. Zajímavé ohlasy získala její práce nazvaná „Kapky jako tekutí roboti“. Věnuje se komunikaci vědy v Čechách i v zahraničí. Zaměřuje se zejména na popularizaci vědní oblasti „umělý život“ (angl. Artificial Life) a etymologii slova „robot“. Nedávno ke stému výročí R.U.R. vydala knihu „Robot 100: Sto rozumů“ a je organizátorem mezinárodní konference o umělém životě ALIFE 2021 v Praze.

_________________________________________________________

Jana Horáková působí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Je garantkou a vyučující studijních programů Teorie interaktivních médií (Mgr.) a Digitální kultura a kreativní průmysly (Ph.D.). Odborně se zaměřuje na umění nových médií, robotické umění a průniky mezi uměním, vědou a technologií. Dlouhodobě se věnuje kulturní historii robota. Na toto téma přednášela na řadě institucí a konferencí doma i v zahraničí (USA, Německo, Norsko, Rakousko, Rusko, Maďarsko), publikovala řadu konferenčních příspěvků (2004: 17. EMCSR, Best Paper Award v sekci historie kybernetiky), článků v odborných časopisech a sbornících (Springer Berlin, Springer Japan), kapitol v knihách (The Mechanical Mind in History, The MIT Press 2008). Výzkum jevištních zpracování dramatu Karla Čapka R.U.R., Rossum’s Universal Robots (1920) zejména v období 1921–1928 shrnula v monografii Robot jako robot (Praha: KLP, 2010). Svůj zájem o Čapkovy Roboty pojímá v širokém kontextu kulturní historie robota a se zaměřením na performativní aspekty robotického umění.

_________________________________________________________

Tomáš Mikolov patří mezi nejuznávanější vědce v oboru umělé inteligence. Působí na Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze. Předtím pracoval pro Facebook a Google, byl i stážistou v Microsoftu. Zabývá se umělou inteligencí, dosáhl významných úspěchů v tzv. vektorové reprezentaci slov. Je laureátem Ceny Neuron za významný vědecký objev 2018 v kategorii computer science.

_________________________________________________________

František Štěpánek je profesorem chemického inženýrství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. Titul Ph.D. získal současně na VŠCHT Praha a na Université Pierre et Marie Curie v Paříži. Ve své vědecké kariéře pak pokračoval v R&D centru firmy Unilever ve Velké Británii a na Imperial College v Londýně, kde vedl vlastní výzkumnou skupinu. Jako první Čech získal prestižní ERC grant, díky němuž založil Laboratoř chemické robotiky na VŠCHT Praha. František získal celou řadu významných ocenění, je dvojnásobným nositelem Moultonovy Medaile, získal cenu Philip Leverhulme, Friedrich Wilhelm Bessel Award, Cenu Neuron a Cenu Werner von Siemens v kategorii nejlepší pedagogický pracovník. Je nadšeným včelařem a na svém kontě má několik dokončených závodů extrémního triatlonu Ironman.

_________________________________________________________