Jiří Šimáček a Ján Lastomírsky hosty na Cairo Comix

Jiří Šimáček a Ján Lastomírsky

Legenda komiksu Stan Lee přiznal, že dlouho trpěl tím, že se lidé dívali na komiksy jako na tvůrčí dílo z patra. Myslíte si, že se to v současné době změnilo, a pokud ano, co k tomu přispělo? 

Společenská prestiž umění a uměleckých forem je v čase a prostoru velmi proměnlivá. Je to něco, co je zcela mimo naši kontrolu, takže tomu nevěnujeme příliš pozornosti. Nám jako výtvarníkům práce na komiksu prostě přináší uspokojení a pracovní uspokojení přejeme úplně každému, ať už je výtvarník, učitel, řidič, podnikatel, prostě cokoli, co dělá.

Myslíte si, že komiks může fungovat jako prostředek společenské a politické změny?

Každé umělecké dílo má potenciál změnit mentální nastavení čtenáře nebo diváka. Změny v mentalitě a myšlení nevyhnutelně vedou ke společenskému vývoji. Ale předvídat, jak a které dílo bude v dané době ve společnosti rezonovat, je obtížný úkol; většinou se jedná o nenápadné procesy.

Nemyslíte si, že komiksy jsou jednou z hlavních oblastí ohrožených rychlým vývojem v oblasti zábavy a umělé inteligence?

Myslíme si, že produkty umělé inteligence jsou ve skutečnosti změtí hledání a dílem různých náhod, kterým chybí to podstatné. Jakékoli umělecké dílo odráží způsob, jakým spolu jako lidé komunikujeme. Nevidíme důvod, proč by lidská komunikace měla být nahrazena komunikací strojovou. Zatím si neumíme představit, že by umělá inteligence mohla být dobrým vypravěčem, který by posluchače zaujal u čaje.

Jaký je váš dojem z návštěvy Egypta?

Oba jsme se poprvé v životě vydali mimo evropské území a to rovnou do Káhiry. Takže je asi pochopitelné, že Egypt je pro nás setkáním s úplně novým světem a na každém kroku zažíváme nějaký moment překvapení. Od první chvíle vnímáme neobyčejnou pestrost a rozmanitost každé ulice a místa. Oproti poněkud rezervovaným Evropanům nás také příjemně překvapuje komunikativnost a přátelskost lidí, které potkáváme.

Jaký máte dojem z tvůrčího pole a umělců, které jste potkali během Cairo Comics?

Podobné festivaly jako Cairo Comics u nás existují a na festivalu vidíme více společných rysů než rozdílů. Tyto komiksové festivaly spojuje to, že jsou místem setkávání obrovských nadšenců a obdivovatelů komiksu. Většina lidí, kteří se komiksových festivalů účastní, je velmi znalá a má o komiksu obrovský přehled. To je pro komiksové fanoušky jedinečné a myslíme si, že jsou často zasvěcenější než například návštěvníci divadelních a hudebních festivalů.

Inspirovala vás tato návštěva k nějakým záměrům nebo připravila půdu pro určité projekty spolupráce?

Měli jsme pocit, že publikum dobře reagovalo na naše povídání o komiksech. Určitě se musíme zamyslet nad tím, jak a zda vůbec by bylo možné přiblížit naše komiksy arabskému publiku. Myslím, že se budeme snažit být otevření všem možnostem a čas ukáže, co se nám z naší egyptské cesty podaří vytěžit.

Jiří Šimáček

Pomohla vám práce televizního režiséra při práci na komiksech?

Pokud člověk pracuje pro televizi, je nucen se vypořádat s různými formáty. A musí se přizpůsobit různým časovým délkám - od minutového spotu až po několikahodinový pořad. To rozvíjí určitou schopnost flexibility a možná i řemeslné zručnosti. Při psaní komiksu je důležitá schopnost být stručný, umět na malém prostoru vyjádřit cokoli, vyvážit vizuální a textové informace. Takže televize je vlastně docela dobrým učitelem řemeslné zručnosti.

Co podle vás zaručuje úspěch komiksu a znamená výhra ceny, že je dílo čtenáři pozitivně přijato?

Základem kvality komiksu, ale i románu nebo filmu je vždy dobrý příběh. Příběh je to, co se stalo nebo co se může či mohlo stát. Příběh si prostě nemůžete libovolně vymyslet. Příběh přichází k autorovi jako melodie k hudebníkovi. Nelze si ho vymyslet, lze ho pouze zaznamenat a s úctou a řemeslnou zručností rozvíjet. Pro mě je úspěchem v první fázi pocit, že jsem příběh napsal, jak nejlépe jsem uměl, a úspěchem ve druhé fázi je interakce se čtenářem.  Jinými slovy, když se čtenář v důsledku interakce s dílem dozví něco o sobě nebo o světě - to je úspěch.

Ján Lastomírsky

Pomohlo vám studium historie při hledání určitých detailů ve vaší práci? 

Samozřejmě ano, jako původně vystudovaný učitel výtvarné výchovy a dějepisu se o historická témata zajímám. Kreslení historického komiksu vždy zahrnuje kromě výtvarné práce i trochu badatelské práce; bez trpělivosti učitele a zvědavosti historika se neobejdete.

Máte bohaté zkušenosti s prací v oblasti gamingu, animace a samozřejmě s komiksem. Která oblast je podle vás pro výtvarníka uspokojivější?

Nejvíce mě uspokojuje práce na komiksu. Každé z těchto médií má specifické požadavky a komiks mi jako ilustrátorovi připadá z těchto médií nejkomplexnější. Vyžaduje mentální zkratky, redukce. Zároveň lze komiksem velmi dobře vyjádřit emoce postav.

Celé interview v arabštině je k dispozici zde.