České centrum Kyjev je jedním z mála kulturních institutů, které v době války stále působí na Ukrajině. O to víc nás těší, že i v těchto složitých podmínkách je možné slyšet českou hudbu v podání místních souborů. Vzhledem k tomu, že v současné době není možné na Ukrajinu vysílat české interprety, podařilo se nám na Dvořákovu Prahu pozvat generálního ředitele Ukrajinské národní filharmonie pana Shveda Mykhaila. V jeho nabitém programu si našel čas a odpověděl nám na několik otázek.
Byl jste už někdy v Česku?
V Česku jsem byl jen jednou, a to na turistické cestě. Tehdy jsem neměl možnost blíže se seznámit s hudebním životem této krásné země.
Myslíte si, že existuje něco jako "česká hudba"? Mohl byste ji popsat?
Každá národní hudební kultura má svou vlastní jedinečnou „tvář“. Česká hudba je nepochybně pevně zakořeněná v západoevropské hudební kultuře a dala světu umělce nejvyšší úrovně, mezi nimi i jména Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.
Kterého z českých skladatelů byste chtěl zařadit do repertoáru Národní filharmonie Ukrajiny?
V minulé sezóně jsme poprvé na Ukrajině (alespoň v novodobém období) provedli celý cyklus symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany. Brzy zahrajeme Devátou symfonii Antonína Dvořáka. Na mezinárodním festivalu Kyiv Baroque Fest v listopadu, který se koná pod záštitou filharmonie, budeme hrát hudbu českého baroka a klasicismu, včetně děl Josefa Myslivečka.
Jak vnímáte festival Dvořákova Praha?
Festival Dvořákova Praha je příkladem významného festivalu, který během tří týdnů nabízí význačnými projekty s orchestrem a sólisty nejvyšší úrovně. Rozhodně se těším na hlubší seznámení s tímto festivalem, protože zkušenost s takovými významnými projekty je pro nás dnes velmi cenná.
Jak Národní filharmonie funguje za současných podmínek válečného stavu?
Národní filharmonie se plně přizpůsobila podmínkám diktovaným válkou. Kvůli ruským útokům na naše energetické objekty často dochází k výpadkům elektřiny. Proto jsme pořídili generátory, které zajišťují nepřetržitý přísun energie a umožňují nám pokračovat ve zkouškách i koncertech. V suterénu máme zřízen jednoduchý kryt, který poskytuje bezpečí umělcům, zaměstnancům i návštěvníkům během leteckých poplachů. Mimochodem, krytem je naše komorní síň, a žertujeme, že je to nejkrásnější kryt v Kyjevě.
Zahraniční umělci bývají překvapeni a dojati, když během poplachů všichni zůstávají klidní, jednají koordinovaně a vzájemně se podporují. Často se stává, že umělci pokračují v hraní i v krytu, nebo si s diváky povídají, někdy hrají část svého repertoáru či improvizují. To nás všechny velmi sbližuje. Uvědomujeme si, že válka způsobuje mnoho zranění, a proto aktivně zavádíme strategii bezbariérovosti, například jsme nainstalovali rampy. Zároveň chápeme důležitost hudby pro duševní zdraví našich posluchačů a intenzivně v této oblasti pracujeme. Pohledy našich diváků po koncertech nám říkají víc, než slova, a dávají nám inspiraci pokračovat dál.
Rozhovor vedla Anastasiia Artemyak.
Do Sofie jsme přijížděli s nulovým očekáváním a po 4 měsících odjížděli nadšení. Bulharsko se pro nás stalo srdcovou...
Posledním kurátorem pozvaným do Česka v rámci Roku české hudby na mezinárodní festival Prague Music Week je Itamar...
Věříme, že umění by se mělo podílet na vytváření představ o budoucnosti, a řešit tak problémy udržitelné městské...