Třetí pilíř zahraniční politiky, tak se také označuje kulturní diplomacie

Photo by © Michal Czyz | Unsplash

Filip NERAD, moderátor: „Třetí pilíř zahraniční politiky, tak se také označuje kulturní diplomacie. V průběhu dvacátého století natrvalo rozšířila tradiční oblasti zájmu zahraniční politiky, které se odpradávna soustředily hlavně na politické, bezpečnostní a hospodářské otázky. Dnes už je její nedílnou součástí. Jak se kulturní diplomacie proměňovala? Jaké nástroje používá v současnosti? A jak ji poznamenala pandemie? A jak k ní přistupují evropské státy a Evropská unie jako celek? ...

... O tom všem bude dnešní Evropa Plus. Vítá vás u ní Filip Nerad. Fenoménu kulturní diplomacie se aktuálně věnuje unikátní série podcastů, kterou vytvořila česká centra Institut mezinárodních studií Univerzity Karlovy a Ústav mezinárodních vztahů. Nazývá se Jazzman versus špioni: Umění jako tajná zbraň mezinárodní politiky. Se svolením autorů uslyšíte v dnešní Evropě Plus ukázky z tohoto netradičního podcastu. Ta první je o vývoji kulturní diplomacie Německa. Slovo tak teď na chvíli předávám hlavní autorce tohoto projektu Jitce Pánek Jurková.

Jitka PÁNEK JURKOVÁ, hlavní autorka, Jazzman versus špioni: umění jako tajná zbraň mezinárodní politiky

Nacistické Německo zneužívalo umění a kulturu pro své politické cíle skutečně důsledně. Berlínští filharmonici zvěstovali ideu čistého německého genia při velkolepých koncertech věnovaných Beethovenovy v Brazílii a Chile. Beethovenova hudba měla také podporovat bojovného ducha říšského vojska skrze koncerty pořádané přímo na frontě. Nacistický režim využíval i tvorbu členů mezinárodně uznávaného designového hnutí Bauhaus pro své propagandistické plakáty. A německé kulturní instituty po celém světě dostaly jasnou instrukci se intenzivně věnovat podpoře umění, aby vyvažovaly agresivní vystupování nacistických ambasád. Dnes německá kulturní diplomacie zdůrazňuje kolaborativní, decentralizovaný, demokratizovaný přístup. Německo je v zahraniční prezentaci své kultury dlouhodobě ambiciózní. V konkrétní praxi ale prošlo dramatickým vývojem od nacistické propagandy až po dnešní liberálně profilovaný program Goethe institutu po celém světě. Vláda už není jediným režisérem a kontrolorem, ale spíše nabízí podporu těm, kteří se chtějí zapojit do debaty se zahraničním publikem. Německo tímto posunem ilustruje obecný vývoj kulturní diplomacie ve dvacátém století. Co se tedy mezitím s kulturou v zahraniční politice stalo? Ptáme se Petry Baštové, autorky knihy Třetí pilíř zahraniční politiky.“

Celý rozhovor si můžete poslechnout zde.


Mohlo by vás zajímat

12. 8. Napsali o nás
Foto: Milan Jaroš

Uzavíráme se do bubliny. Přitom nám ve světě tleskají, říká šéfka Českých center

U Čechů je potřeba posilovat národní sebevědomí, aby si uvědomili, na co mohou být hrdí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz...

5. 8. Napsali o nás
© MHMP

Výstava o Kafkovi putuje po světě, nyní dorazila i do Prahy

Výstava nazvaná Franz Kafka: člověk své i naší doby byla ve čtvrtek 1. srpna 2024 slavnostně zahájena na Mariánském...

29. 7. Napsali o nás
Foto: Milan Jaroš

EU se drží „úřednické stydlivosti“. Kulturní diplomacie není jen pozlátko, upozorňuji expertky

Muniční iniciativa, prezident Petr Pavel, barokní kostely i videohry. To vše je součást české kulturní diplomacie,...

×

Nalezeno v událostech

Nalezeno v blogu