Rozhovor: Rozšířená realita a udržitelnost

Pane profesore, jaká vědecká oblast nebo jaké inovace aktuálně nejvíce formují naši budoucnost?

Aktuální situace velmi radikálně změnila postoje a směřování české ekonomiky a hospodářství obecně. Válka na Ukrajině, s ní související energetická krize a současně také post covidová situace, mají za následek vyšší tlak na soběstačnost a současně tlak na celoevropská řešení. V tomto kontextu se jeví jako nejdůležitější, pro formování naší budoucnosti, energetika, nové technologie snižující uhlíkovou stopu a společenské vědy.

Technologická agentura České republiky je institucí, která významně pomáhá dostávat nápady vědců do praxe. Jak velký význam hraje na tomto poli právě udržitelnost?

Udržitelnost výsledků projektů, financovaných TA ČR, je stěžejním požadavkem a klademe na ni velký důraz při hodnocení projektů v průběhu jejich řešení a také po ukončení řešení. Současně požadujeme, aby se princip udržitelnosti výsledků řešených projektů hodnotil již v okamžiku výběru projektů pro financování. A zdá se, že v posledních letech se významným způsobem udržitelnost uplatňuje ve firmách, které řeší projekty ve spolupráci s výzkumnými institucemi. 

Češi a cíle udržitelného rozvoje. Domníváte se, že naše povědomí o cílech udržitelného rozvoje je dostatečné? 

Myslím, že dostatečné stále není. Přetrvává dosti často postoj „zdroje jsou“ a „zdroje budou“, ale tendence ke zvyšování povědomí o udržitelném rozvoji jsou jednoznačné. Bude to ještě nějakou dobu trvat, ale je vidět všude kolem nás, že snaha o udržitelný rozvoj začíná stále více prostupovat celou společností.

Je tedy významné nahlížet na tuto problematiku právě optikou vědy? Má věda skutečně šanci vytvořit globálně lepší podmínky pro život na naší planetě?

Jednoznačně ano, věda vždy stála na straně pokroku a pokrok je v současnosti a bude i v budoucnosti spojen s výsledky vědeckého bádání. Proto je tak důležité nerozdělovat vědu na tu základní a aplikovanou. Věda je jen jedna. A jsem přesvědčen, že ta jedna věda vytvoří takové podmínky pro život na naší planetě, že bude možné žít plnohodnotné životy. Jenom to nesmí politici příliš pokazit svými rozhodnutími.

TA ČR je hlavním partnerem výstavy SDGs: Innovations for a Sustainable Future, která bude v následujících měsících  k vidění v bezmála dvaceti evropských zemích. Jak tuto výstavu hodnotíte vy osobně?

Já osobně mám velkou radost z toho, jak se podařilo i s přispěním TA ČR vytvořit prezentační výstavu, která rozvíjí téma inovací pro udržitelný rozvoj společnosti. Skutečnost, že se výstava postupně objeví v téměř dvaceti evropských zemích a bude umístěna v Národním muzeu v Praze, bude významným příspěvkem českého předsednictví Evropské unii.

Jak probíhala spolupráce s Českými centry?

Spolupráci s Českými centry hodnotím jako výbornou, komunikace s představiteli Českých center byla velmi konsensuální a jsme rádi, že jsme se s Českými centry spojili a výstavu úspěšně dokončili. Velmi děkuji za možnost spolupráce.

Široká veřejnost si nezvyklou instalaci může prohlédnout v prostorách Národního muzea, kde bude zpřístupněna od 12. 10. 2022… 

V Národním muzeu se uskuteční dne 20. 10. 2022 slavnostní galavečer Dne TA ČR, na kterém budou předávány Ceny TA ČR, a tak všichni účastníci budou mít příležitost si výstavu prohlédnout.

Tematizovány jsou zde především cíle udržitelného rozvoje (SDGs), ale například čtyři mezinárodní výzkumné infrastruktury, které sídlí v ČR. Dá se říci, že se v Česku dělá světová věda?

Ano, jednoznačně. V Česku se „dělá“  a „dělala“ věda na vysoké odborné úrovni. Myslím, že to je nezpochybnitelné a mohl bych vyjmenovávat skvělé vědce, počínaje nejvýznamnějším z nich – Gregorem Johannem Mendelem, od jehož narození uplynulo letos 200 let, přes ohromující řadu skvělých vědců v oblastech inženýrství, lékařských a veterinárních věd, matematických a fyzikálních věd a také věd společenských, humanitních a uměleckých, až po vynikající osobnosti Antonína Holého a nositelů ocenění Česká hlava a Neuron v posledních desetiletích. Česko má vědeckou tradici a já osobně doufám, že se nám ji daří a podaří dále rozvíjet.

Celý projekt je připraven v technologii rozšířené reality, což jistě k úvahám o budoucnosti dobře ladí. Otázka na závěr: Představme si svět za 77 let. Bude ještě realita tak, jak ji známe – skutečnou realitou?:) 

Na tuto otázku si netroufám odpovědět, protože nevím… Vezměte si jakým technologickým vývojem si svět prošel za posledních 30 let. Dovedl si někdo v roce 1990 představit, že si budeme telefonovat telefony o rozměrech krabičky od cigaret, a to i mezi kontinenty a současně nám tato krabička umožní surfovat po nejrůznějších webových stránkách a umožní, s využitím aplikací, obhosdpodařovat bankovní účty, automobil, domácnost, a další spoustu věcí? A to jsou telekomunikace, vezměme si jakým rozvojem prošlo lékařství, strojírenství, elektrotechnika, energetika a další obory lidské činnosti. Těžko bych si mohl dovolit predikovat, jak se bude žít za 77 let. Doufám, že dobře, nic víc…a přál bych to našim dětem a vnoučatům.

Pane profesore, děkujeme za rozhovor a budeme se těšit na další spolupráci a setkávání! 

Také děkuji za Vaše otázky, byly inspirativní. Také se těším, že budeme i v budoucnu spolupracovat.

prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., FEng.

Petr Konvalinka vystudoval na Fakultě stavební Českého vysokého učení technického v Praze (ČVUT) obor Konstrukce a dopravní stavby. V roce 2002 byl jmenován docentem v oboru Teorie stavebních konstrukcí a materiálů. O šest let později byl jmenován profesorem ve stejném oboru. Od roku 2014 je členem Inženýrské akademie ČR. Od roku 1984 pracoval Petr Konvalinka na ČVUT jako akademický pracovník, přednášel předměty stavební mechaniky a soustavně se zabýval výzkumnou a experimentální činností. Byl řešitelem a spoluřešitelem významných projektů základního i aplikovaného výzkumu (Centrum excelence GA ČR, projekty MPO, MŠMT, MV, GA ČR a TA ČR). V letech 2014 – 2018 působil ve funkci rektora ČVUT. Funkci předsedy Technologické agentury ČR zastává Petr Konvalinka od září 2018. Během své kariéry se zabýval výzkumnou činností zejména v oblasti experimentální a numerické mechaniky, analýzy materiálových a konstrukčních vlastností stavebních materiálů, v oblasti destrukcí stavebních.