ROZHOVOR: (Nejen) o vizích pro Evropu...

Ptala se: Petra Jungwirthová  

Mottem předsednického programu Českých center je Vize pro Evropu. Proč jste se rozhodli právě pro něj a jak se vůbec celý program připravoval? 

Pracujeme na něm od začátku roku 2021 a už tehdy jsme měli jasno v tom, že nechceme prezentovat čistě české projekty a osobnosti. Základní myšlenkou bylo naopak přihlásit se k tématům a výzvám, které v Evropě s jinými národy sdílíme.  

Osnova?  

Stanovili jsme si tři základní linie – udržitelnost, kreativitu a inovace. Právě na nich jsme pak projekty postavili. Zároveň celý program je zaměřen na budoucnost a snaží se hledat cesty, jak ji udělat co nejlepší. A odtud i ono motto Vize pro Evropu, kdy se konkrétních osobností účastnících se kulturních aktivit k předsednictví na jejich vize Evropy ptáme.  

Předsednických projektů je celkem deset, jak jste dospěli k jejich výběru?  

Na začátku byla rešerše v řadě evropských zemí, kdy jsme se snažili hledat ty nejkvalitnější a nejúspěšnější minulé projekty k inspiraci. Shromáždili jsme široký okruh témat a formátů, které jsme zvažovali. Často šlo o zcela nové nápady, často však o již existující národní projekty, u nichž se nabízelo jejich „povýšení“ na evropskou rovinu. To je případ Noci literatury nebo Evropských dialogů Václava Havla. Z toho původního množství jsme postupem času vyselektovali deset projektů, které splňovali nejlépe naše cíle, to znamená pracují s aktuálními tématy, jejich podstatou je dialog se zahraničními partnery a také jsou řekněme tvárné ve svém provedení. To znamená lze je dobře přizpůsobovat specifickým ambicím v různých zahraničních destinacích. 

 Jedná se o program zcela ojedinělý, který se standardnímu programovému uspořádání prostě vymyká.  Co bylo nejnáročnější? 

Nadchnout celou síť pro společnou věc. Každé České centru je specifické a jeho ředitelka či ředitel mají nejlepší přehled o tom, jaká témata a formáty v dané zemi fungují. Projekty připravované pro celou síť z jednoho centra mají v tomto smyslu těžší pozici. Ovšem i právě proto jsme je dotvářeli v mezinárodním týmu. A v jistém smyslu nám pomohla i pandemie, kdy se zintenzivnila online komunikace. Najednou jsme všichni začali více využívat videokonference a online formáty, které byly pro celou síť sdílené. 

České předsednictví přichází v nesnadné době. Téma COVID vytěsnilo něco horšího: válka na Ukrajině. Myslíš si, že období takto silných krizí Evropu více spojí? 

To už se stalo, klíčovou první fázi společné reakce na ruskou agresi Evropa zvládla. Ta druhá fáze však bude ještě náročnější. Spolu s dopady války a ekonomickým tlakem na evropskou společnost poroste i nejistota a nespokojenost a dosavadní jednota může erodovat. Prozatím jsem ale optimista. Ukrajinci nám všem připomněli, že sjednocená Evropa je něco, čeho si musíme vážit a musíme za ni bojovat.  

Předsednictví Evropské unii není zdaleka jen politická role, má přesah do společenské a kulturní roviny… 

Samozřejmě, právě kulturní a společenská rovina dává politické spolupráci potřebnou hloubku. Navazuje na sdílené hodnoty a principy, které jsou pro vytvoření pocitu evropské sounáležitosti nutné. Mimochodem s tématem Ukrajiny pak pochopitelně pracujeme i v konkrétních kulturních projektech, kdy angažujeme ukrajinské umělce a i jinak spolupracujeme na jejich provedení. 

Jan Lipavský, ministr zahraničních věcí, se v jednom z rozhovorů nechal slyšet, že MZV vnímá Česká centra jako důležitého partnera, který často dokáže ideálně působit na neformální rovině. 

Spolupráce s ambasádami je pro Česká centra v zahraničí klíčová a ano, často můžeme pomoci v navazování kontaktů a nových plánů tam, kde funguje neformální rovina lépe. Zároveň zastupitelské úřady často pomáhají našim akcím, kdy jim svou přítomností dodávají váhu a důležitost. Obecně platí, že energie lidí působících v zahraničí ve prospěch Česka by se měla sčítat. Myslím, že právě projekty k předsednictví toto splňují. Je to výsledek společné práce kolegyň a kolegů v Praze, Českých center v zahraničí, a velmi často právě také kolegyň a kolegů diplomatů. 

Ještě celkem nedávno jsi působil na pozici ředitele Českého centra Berlín, jsi bývalý novinář. Co pro tebe osobně znamená role předsednictví ČR Evropské unii? 

Je to završení dlouholeté práce, kdy jsem vnímal EU a Evropu jako klíčový motiv pro většinu témat, s nimiž jsem přicházel do styku. I v Berlíně jsem ostatně vedle práce v Českém centru řídil síť evropských kulturních institutů EUNIC a sám sebe vidím stejně tak jako Čecha i jako Evropana. Předsednictví je pak obrovská šance Česko v Evropě a ve světě zviditelnit. Stáváme se na půl roku moderátory debaty o společných výzvách, problémech a hodnotách. A to je obrovská možnost, jak navázat nové kontakty a posílit naše vazby na evropské sousedy, jak ty politické, tak kulturní a ekonomické. 

Celkem nedávno jsi se z  Berlína vrátil na ústředí Českých center do pozice statuárního zástupce generálního ředitele a současně šéfa projektu CZ PRES.  

Ano a musím říct, že každodenní práci v Česku si v tomto období užívám. Česká společnost zareagovala na ukrajinskou krizi nejlepším možným způsobem a obecně tu vidím velkou otevřenost a motivaci lidí tu nelehkou situaci společně zvládnout. Těší mě také mnohem intenzivnější kontakt s živou českou kulturou. Tím nejlepším výsledkem práce na předsednictví, a myslím tím nejen té naší, ale práce  všech, kdo se s ním nějak dostávají do kontaktu nebo ho nějak sledují, by bylo, kdyby si z něj co nejvíce vzali i sami Češi. 

Děkujeme za rozhovor a těšíme se pokračování evropské cesty. Ostatně projekt VISIONS FOR EUROPE je spuštěn 1. 7. 2022  na webových stránkách: www.visionsforeurope.cz  

TOMÁŠ SACHER pracoval řadu let jako novinář (Respekt, Reportér, CICERO), kdy se zaměřoval na EU, vedl ekonomickou rubriku a pravidelně reportoval z Evropy, ale například i Balkánu, Ukrajiny nebo Ruska. Realizoval řadu projektů s mezinárodní účastí, moderoval veřejné debaty a konference zaměřené na společnost, politiku a ekonomiku, EU či česko-německé vztahy – pravidelně například v Knihovně Václava Havla. Na pozici ředitele Českého centra Berlín působil od roku 2016 a v Berlíně vedl také síť evropských kulturních institutů EUNIC. Od roku 2020 je statutárním zástupce generálního ředitele Českých center a vedoucím programu ČC k CZ PRES, který představuje doposud nejrozsáhlejší a nejkomplexnější sérii akcí a událostí věnované jednomu konkrétnímu tématu se zapojením všech ředitelů Českých center v zahraničí.